Jan Sobotka

Ještě na střední škole jsem si během brigád ve fast foodech a agenturách vyvíjejících webové stránky uvědomil, kolik lidské práce tvoří repetitivní a nikterak naplňující činnost. To mě přivedlo k samostudiu strojového učení a bakalářskému studiu se zaměřením na umělou inteligenci na FIT ČVUT v Praze.

V prvních dvou letech jsem při studiu pracoval jako AI/ML vývojář v Generali České pojišťovně, což mi poskytlo hlubší vhled do problémů stávajících technik strojového učení. Pozorování těchto limitací a má fascinace neurovědou a lidským přemýšlením mě motivovaly k mému nynějšímu zájmu o výzkum metod umělé inteligence. Vedle dvou open science projektů s přesahem strojového učení do biologie, bakalářské práce využívající strojové učení pro dekódování mozkových signálů a stáže ve švýcarské laboratoři výpočetní neurovědy, jsem během bakalářského studia publikoval články na AAAI-24 a ICAART 2024 zkoumající techniky urychlení trénování neuronových sítí.

Strojové učení vnímám nejen jako nástroj automatizace a statistiky, ale také jako konstruktivní přístup, jak lépe porozumět kognitivním procesům, a to jak našich, tak jiných forem života. To vyžaduje kombinaci oborů od filosofie a kognitivní vědy až po matematiku a informatiku, ve kterých se plánuji rozvíjet během magisterského studia počítačové vědy na EPFL ve Švýcarsku.