Jan Humplík

Klasický přístup k fyzikálním problémům je nejprve vybudovat matematický model, který by mohl popsat studovaný systém a následně experimentálně otestovat jeho všemožné předpovědi. Díky úspěchům, který tento postup měl ve fyzice, se ho vědci snažili aplikovat i k porozumění biologických systémů. Bohužel, v tomto případě nebyli zdaleka tak úspěšní a proto bylo potřeba vymyslet jiné teoretické metody. Jedním možným přístupem je se zaměřit pouze na veličiny, jako je entropie, které lze vyčíst přímo z naměřených dat, aniž by člověk postuloval detailní předpoklady o daném systému. Tyto metody jsou zejména účinné při studiu zpracování informace biologickými systémy, což je jedna z otázek, kterými se zabývám jako PhD student ve skupině Gašpera Tkačika na IST Austria. Předtím, než jsem se přesunul na IST Austria, jsem byl studentem teoretické fyziky na MFF UK v Praze. Stipendium Bakala Foundation jsem využil k semestrálnímu studiu a následnému dvouměsíčnímu výzkumu ve skupině Martina Nowaka na Harvardské univerzitě. Kolaborace s jeho skupinou přetrvává do dnes.