Pandemie Covid-19 urychlila a vykrystalizovala společenské problémy a dilemata, kterým lidstvo čelí. Zájmy společnosti v konfliktu s individuálními právy, neomezená svoboda projevu versus falešné zprávy a dezinformace, občanská odpovědnost, prohloubení nerovností... A uprostřed toho všeho přichází krize v Afghánistánu, kterou nelze přehlížet a která před českou společnost postavila do popředí otázku volby a odpovědnosti. Fórum pro diskusi nad těmito dilematy nabídla mezinárodní konference konaná v Pražské křižovatce u příležitosti udělení Ceny za lidská práva Václava Havla za rok 2021.
Cenu za lidská práva v letošním 9. ročníku získala běloruská flétnistka a dirigentka Maryja Kalesnikavova, která se jako vedoucí volebního týmu bývalého kandidáta na prezidenta Viktara Babaryka stala jednou z hlavních ženských tváří běloruské opozice. V září 2020 byla v Minsku unesena a poté se dostala se na titulní stránky novin, když na hranicích roztrhala svůj pas, aby zabránila nucenému vyhoštění z Běloruska. Maryja byla následně zadržena a letos v září soudem shledána vinnou ze spiknutí s cílem převzít moc protiústavními prostředky, z výzvy k akci poškozující národní bezpečnost a z vytvoření a vedení extremistické skupiny. Při vynesení rozsudku o uvěznění na 11 let se Maryja na přítomné novináře usmívala a rukama vytvořila symbol srdce.
Cenu Václava Havla za lidská práva každoročně uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 ‘jako ocenění vynikající činnosti občanské společnosti na obranu lidských práv v Evropě i mimo ni’. Ocenění zahrnuje finanční částku 60 000 eur, trofej a diplom. Cenu Václava Havla za lidská práva i účast v prvním panelu na mezinárodní konferenci v Pražské křižovatce za Maryju převzala její sestra Taťjana Chomičová.