Američan, který se stal Čechem. Obohatil nás všechny

Pepper de Callier, mezinárodní odborník v oblasti lidských zdrojů a řízení, coach, ale především přítel, který nás posledních více než dvacet let provázel při veškerém našem snažení, pracovním i soukromém, odešel po rychlé a nevyléčitelné nemoci v poslední lednovou sobotu. Je nám to upřímně líto, bude nám moc chybět. V první řadě ale své ženě Priscille, mamince Patricii a mnoha přátelům a kolegům. Nejen Česko s ním přichází o nadaného, vzdělaného a kultivovaného profesionála, který obohatil a v dobrém ovlivnil vývoj novodobé české společnosti, mnoha jejích lídrů, manažerů i talentovaných studentů. Nejde zapomenout na jeho klidnou, vlídnou a vždy povzbuzující osobnost. To vše reprezentoval jeho krásný, melodický hlas, čistá a srozumitelná angličtina, později i roztomilá čeština.

Každým svým krokem a slovem dával najevo, že mu na lidech, naší zemi a každém jednotlivci záleží. Pepper uměl pokládat ty správné otázky, které nejednoho z nás nutily k zamyšlení. Otázky, které mnohdy otevíraly cestu k poznání sebe sama či k řešení nějaké nelehké situace. Vždy si vážil moudrosti a zkušenosti. Viděl, že přes všechno nadání, vzdělání a pracovní úspěchy zůstáváme pořád lidmi chybujícími – a pochybujícími. Úspěšným a nadaným fandil. A povzbuzoval ty, kteří si sebou nebyli jisti. Věděl, že pokud naše srdce, myšlenky, hodnoty a práce nebudou v souladu, bude obtížné dlouhodobě uspět, natož dále růst. Nepamatujeme se, že by ostatní nějak tvrdě soudil či hodnotil. Chtěl vidět v lidech to lepší, chtěl se nechat nadchnout a dojmout jejich příběhem. Vždy si udržel noblesu a nadhled, k tomu zářící úsměv i oči. Snad právě jeho hodnoty svobody, demokracie, humanismu, ale i tento lidský rozměr spojily cesty Václava Havla a Peppera jako jeho poradce. Mého muže Zdeňka sledoval Pepper od devadesátých let, kdy je spojily společné zážitky, které tu jako Američané v měnícím se Česku zažívali. Pepper i Zdeněk našli v Praze nový domov. Zdeněk se podílel na finanční a investorské transformaci české ekonomiky, Pepper založil a rozvinul Prague Leadership Institute. Bylo to období nově nabyté svobody, otevření se světu, prvních krůčků v kapitalismu a samozřejmě obrovských společenských změn. Oba se shodovali v tom, že Česko je zemí plnou dobrých lidí a nerozvinutého potenciálu. Že je to, přes veškeré chyby a zklamání, které počátky celospolečenské obnovy nutně přinášely, krásná země, kde stojí za to žít, pracovat a investovat. Nejenom že oba této příležitosti využili, ale také naplno a odpovědně pracovali na tom, jak této zemi pomoci a část svého úspěchu jí v něčem vrátit.

Osud mi umožnil se do jejich snů a odhodlání zapojit. Pepper stál po našem boku, když jsme se Zdeňkem utvářeli naši rodinnou nadaci a rozbíhali program Scholarship, podporující nadané české studenty formou stipendií. Pepper byl od počátku v čele výběrové komise a mnoho let pracoval nejen na rozvoji samotného programu, ale i na dalším setkávání a vzdělávání talentovaných studentů, kteří jím prošli. Milovali jeho lidský a moudrý přístup a upřímně ho respektovali. Nikdy nezapomenu na silná a emotivní setkání, jichž jsem mohla být svědkem. Mnoho mě naučila a hluboce lidsky oslovila. Nejednou jsem viděla Pepperovy slzy dojetí nad úspěchem některého studenta a neskrývanou radostí jeho rodičů, čímž mnohokrát rozplakal i mě. Pepper stál také osobně u vzniku důležité instituce – středoevropské pobočky celosvětově respektovaného Aspen Institutu – kterou jsme společně iniciovali a založili a on se na její činnosti dlouho aktivně podílel. Pepper i můj muž byli vždy věrni svému přesvědčení, že kvalitní leadership a governance vyrůstající z pevných základů a jasných hodnot dávají velký smysl. Správně tušili, že věcná, odpolitizovaná diskuse o celospolečenských otázkách, vedená napříč politickým spektrem, mezi leadery, manažery, úspěšnými byznysmeny, filantropy a dalšími opinion leadry, je pro Česko důležitá. Při tom nikdy nezapomínali na důležitost udržování a posilování kvalitního vztahu mezi Českem a Spojenými státy.

V dobách, kdy se někteří čeští politici a jejich média rozhodli dehonestovat a zastrašovat mého muže, byl nám Pepper vždy pevnou a neochvějnou oporou, tolik vzácným povzbuzením. Vždy byl přesvědčen o tom, že naše snažení má – přes veškeré protitlaky – smysl a že nakonec přinese pozitivní výsledky nejen nám, ale i České republice. Jsem ráda, že se nemýlil a že i na jeho slova dochází. Jsme moc rádi, že se Pepperovi v minulém roce podařilo dokončit nejnovější knížku z trilogie  Common Sense Wisdom (v českém vydání jako Moudrost a rozum), do které vepsal mnohé z myšlenek, jimiž po celý svůj plodný život obohacoval druhé. Jeho knihy jsou moudrým průvodcem pro ty, kteří chtějí přemýšlet hlouběji o své životní a pracovní cestě. Jsem ráda, že i díky nim k nám bude promlouvat ještě dlouho a dál nás povzbuzovat v tom, oč na tomto světě každý usilujeme. Pepper říkával: „Nejspolehlivějším způsobem, jak něco udělat, je prostě to udělat.” K tomu dodával: „V dnešním světě je někdy lepší přestat o věcech donekonečna přemýšlet a začít něco dělat. Chyby se dají odstranit cestou. Nejdůležitější je ovšem přejít od myšlenek k činům. Jste připraveni začít?” V hluboké úctě a vzpomínce, Michaela a Zdeněk Bakala