Proč ti učitelé křičí? Podpora a profesní rozvoj učitelů v českém prostředí.

Učitelství je jedno z nejosamocenějších povolání. Pedagog se zavírá do čtyř stěn své třídy a po většinu času nikdo nevidí průběh a výsledky jeho práce. Nemá je s kým probrat, s kým sdílet.

Už kdysi napsal Otokar Březina: „Učitelství jest těžký, robotný úřad, vysilující duši, ochromující fantazii, pijící sílu z organizmu; děti přicházející do školy jsou zlé, svéhlavé, bludně vychované bytosti.“ Situace se možná příliš nezměnila. Přes 20 % českých učitelů trpí takzvaným syndromem vyhoření, dalších 65 % je vyhořením ohroženo.

Během studia na Cambridge a nyní v programu Učitel naživo, kde pracuji, hledám cesty, jak učitelům pomáhat, aby je práce dlouhodobě těšila a cítili se dobře. Ráda vám povím něco o tom, jakým směrem se podpora učitelů vyvíjí v zahraničí a co můžeme udělat pro to, aby bylo v ČR vzdělávání kvalitnější.