We support

Ohlédnutí za Zvídavou nadílkou 2017

February 5, 2018
Před Vánoci jsme pro žáky středních škol přichystali každoroční nadílku výživných přednášek od našich stipendistů. Jak akce probíhala se můžete podívat v následujícím videu a zároveň si přečíst zamyšlení od jedné z přednášejících: Zuzana Picková vystudovala mezinárodní vztahy na University of Cambridge a v současnosti pracuje jako poradkyně pro Skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu v Evropském parlamentu. Unie ještě nezemřela Zuzana Picková
    1. „Když se nám podaří spočítat vlnovou funkci, víme o systému úplně vše,“ odhaluje Pepa svatý grál kvantové mechaniky žákům, kteří hltají každé jeho slovo. Na pravidelnou akci, kde čeští stipendisté předních zahraničních univerzit motivují v interaktivních přednáškách středoškoláky k zájmu o rozličné obory, jich letos dorazilo asi sto osmdesát. Během dnešního dopoledne mají na výběr z více témat a jedno je lákavější než druhé – kromě kvantové mechaniky také vznik života, fungování mozku, výživa lidstva, válečná studia…a Evropská unie. Zoufám si, že v konkurenci akčních přednášek na tu mojí nazvanou „Co dělá EU a k čemu je nám dobrá“ vůbec nikdo nepřijde.
      Překvapivě ale právě tohle téma přitáhne zájemců nejvíc. S obavami spouštím prezentaci – podaří se mi tu partu asi padesáti teenageru zajmout a na hodinu zabavit tímhle zdánlivě suchým tématem? Pro zahřátí testuju půdu několika dotazy. Datum vstupu znají, ale nikdo si ten den nepamatuje – dnešním středoškolákům bylo v roce 2004 mezi dvěma a pěti lety a Evropská unie je proto pro ně samozřejmostí. Když je pro ně odjakživa realitou, zajímám se, jak ji vnímají. Kdo kladně? Zvedá se naprostá většina rukou. Negativně? Jedna. Takovou odpověď jsem nečekala, i když vím, že mýtus o zarytém českém euroskepticismu zdaleka neodpovídá skutečnosti. Další průzkum a další šok, tentokrát negativní. Ze školy – a máme tu gymnázia, obchodní akademie i učiliště - studenti o EU vědí pramálo a někteří se o ní dokonce ani ve třeťáku ještě vůbec neučili. Jestliže jsem se bála, že můj základní výklad o fungování Unie bude příliš primitivní, teď věřím, že přijde vhod.
      Instituce proběhnu jen rychle s cílem zredukovat nudu, ale zároveň předat klíčové sdělení, že Brusel jsme my. To, že se většina reportáží o tom, že „Brusel rozhodl“ nebo „Brusel nám diktuje“, odehrává na pozadí šedomodré fotky sídla Evropské komise, je chyba. Obrázek, který bychom tam správně měli vídat, je takzvané „vesmírné vajíčko“ – budova jen přes ulici, kde se schází Evropská rada přijímající klíčová strategická rozhodnutí, a kde sídlí Rada EU, orgán národních ministrů schvalující legislativu spolu s Parlamentem. „Ale instituce, ty jsou nakonec jen technickým nástrojem pro prosazování toho, kvůli čemu Unie v první řadě vznikla, a to je obhajoba společných hodnot,“ stáčím kormidlo ke klíčovému argumentu. Publikum pořád se zájmem poslouchá, žádné mobily ani pošťuchování – čas odhalit emoce, které mám díky osobní zkušenosti s EU spojené.
      Doby častých válek, druhá světová, šedesát milionů mrtvých. Vznik EU, propojení bývalých nepřátel, nastolení mírů. Klid sedmdesát let, k tomu demokracie, lidská práva, svoboda. Pro nás samozřejmost, na kterou zapomínáme, pro naše rodiče vytoužený ideál, pro který šli v osmadevadesátém zvonit klíči.  A pár set kilometrů od hranic na východ dodnes zločin, za který se zavírá. Dramatická pauza a napětí v místnosti skoro jak při vlnové funkci.
      Na závěr odlehčuji přehledem stipendií, která EU nabízí mladým lidem pro studium a dobrovolnické aktivity v zahraničí. „A kam bychom tedy měli vyjet, abychom se ty hodnoty Evropské unie naučili?“ položí mi fascinující otázku nesmělá studentka v následné diskuzi. „EU neexistuje jako externí orgán, který na nás aplikuje svoje hodnoty, které je potřeba se jet někam učit. Naopak, ty hodnoty vychází z nás a našich národních států a my EU pověřujeme jejich obhajobou,“ otáčím pohled na věc o sto osmdesát stupňů. Pak vypnu mikrofon a při radosti z potlesku mi je zároveň smutno, že část dnešní mládeže nepokukuje po evropských sousedech obdivně jen pro vyšší platy a kvalitu potravin, ale i pro znatelnější závazek základním hodnotám.

More news